Bulteriér (Bull Terrier)

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.:  Skupina III. - Teriéři, Sekce 3 - Teriéři typu bull

Číslo standardu: 11

Oficiální zkratka plemene v ČR: BT

Země původu: Velká Británie

Vznik plemene: 19. století

Průměrná délka života: 10 - 14 roků

Původní využití: Společenské plemeno, zápasy s krysami, nelegální psí zápasy

Využití dnes: Rodinný pes, coursing, bull sporty, aktivní pes, domácí mazlíček

Kluby v ČR: Klub Anglického BullTerriera (KABT)

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Když byly v roce 1835 v Anglii oficiálně zakázány psí zápasy, neznamenalo to jejich okamžité vymizení. Pro zainteresované osoby to byl až příliš výnosný byznys, pro fanoušky vysoce vzrušující a oblíbená podívaná, které se nebylo jednoduché vzdát. Psí zápasy tak přestaly akorát být pořádány veřejně a byly přesunuty do utajení a ilegality. Aby mohly zápasy probíhat nadále bez povšimnutí úřadů, změnili se jejich hlavní aktéři.

Z praktických důvodů musela krvavá show získat jakýsi „skladnější“ rozměr. Zatímco dříve byly atraktivní zápasy psů s býky a jinými objemnými zvířaty, nyní se museli fanoušci spokojit s podívanou v menším měřítku, která se mohla bez problémů odehrávat v dostatečně zapadlých interiérech. To, co zápasy ztratily ze své hrozivé velkoleposti dané úctyhodnými rozměry štvaného zvířete, bohatě nahradila vyšší dynamičnost a rychlost, typická pro nový druh krutého boje.

Do improvizované arény začaly být vypouštěny krysy, které měl pes za úkol zneškodnit v rekordním čase. V tomto novém klání však dosavadní psí šampioni honosící se velkými rozměry a značnou mohutností pokulhávali, neboť nebyli schopni vyvinout dostatečně překotnou rychlost a obratnost. Novými favority se stávali psi dobře stavění, ale celkově menší a mrštnější. Pro tento účel byl křížen anglický buldok s lehčími typy teriérů, velkou roli sehrál patrně anglický bílý teriér.

Stěžejní zásluhu na vzniku dnešního bulteriéra nese jednoznačně James Hinks, podnikatel z Birminghamu. Předchůdci moderního bulteriéra neboli bulíka se objevili v Anglii již na počátku 19. století. Máme o nich dokonce i hmotné doklady v podobě maleb od několika anglických autorů včetně E. Landseera, po kterém nese pojmenování plemeno blízké známějšímu novofundlandskému psovi. Avšak teprve o několik desetiletí později podnikl Hinks rozhodující kroky, zaměřené na vybroušení doposud dosti opomíjené exteriérové stránky plemene.

V roce 1862 byl bulteriér poprvé představen coby nové plemeno na výstavě v Hinksově rodišti. Bulteriér vzbudil velký rozruch zejména ojedinělým tvarem hlavy, jenž Hinks zakomponoval do první verze standardu již v roce 1850, a u některých přítomných budil pes dokonce zdání přílišné gracilnosti. O opaku se mohli přesvědčit všichni účastníci každého utajovaného zápasu, ve kterém bulteriéři jednoznačně excelovali.

V roce 1887 byl založen Bull Terrier Club. Panují názory, že z důvodu osobní preference bílé barvy James Hinks favorizoval při výběru chovných jedinců bíle zbarvené psy. Jelikož se ukázalo, že bílé zbarvení s sebou za určitých okolností nese vyšší riziko dědičně podmíněných zdravotních neduhů, začaly se ve 20. století prosazovat další barvy. Nedílnou součástí standardu i nadále zůstává důraz na celkovou vyváženost tělesných proporcí psa při současné absenci striktního omezení velikosti psa prostřednictvím úzce vymezeného hmotnostního a výškového rozmezí, obvyklého pro standardy většiny plemen. Běžně se však kohoutková výška fen pohybuje mezi 42-46 cm, hmotnost 24-30 kg, psi bývají o něco vyšší i těžší 44-50 cm a 27-37 kg. Vyskytuje se v následujících barevných variantách: bílá, bílá se znaky na hlavě, trikolor, dále žíhaná, písková a červená v různých odstínech, černá s žíháním a to vždy v kombinaci s bílými znaky (irská strakatost), nebo všechny tyto barevné kombinace s minimem bílých znaků (celobarevné zbarvení - solid - pouze při spojení 2 barevných jedinců. Solid nemůže mít bílé potomky, ale pouze barevné).

POVAHA

Charakteristickým plemenným znakem je jeho klabonosá hlava vejčitého tvaru s trojúhelníkovým šikmo uloženým okem. Ten dává bulteriérovi jeho ojedinělý výraz. Angličané jsou na své dílo právem pyšní a bulteriér je celosvětově uváděn jako "mistrovské dílo anglické kynologie".Díky svému klabonosému profilu je bulteriér vzhledově naprosto unikátní a nezaměnitelný. Děti si ho občas pletou s legrační miniaturní kravičkou nebo prasátkem. Někteří dospělí nad ním posměšně kroutí hlavou, co že je to za podivného a zdeformovaného psa. U jiných lidí vzbuzuje bulteriér a priori strach a obavy, prohloubené negativní kampaní v médiích a opakovaným odkazováním na jeho původní využití v aréně. Patří bohužel mezi psí plemena, která mají kromě skalních obdivovatelů rovněž řadu odpůrců. Navíc si jej někdy pořizují různá "individua" a svým nezvládnutým psem pak kazí pověst a jméno celému plemeni a bulteriér pak dostává nálepku "zabijáka".

Jako důsledek jedinečně kombinovaného odkazu buldočích a teriéřích předků koluje tomuto psímu dobrodruhovi v žilách pestrý koktejl těch nejlepších psích vlastností, stejně jako drobná špetka nešvarů, typických pro výchozí plemena. Pravý bulteriér je tedy zdravě sebevědomý, otevřený, odvážný, bystrý a zvídavý. Stejně jako buldok je to silák, který si čas od času i rád zalenoší. Zároveň je mu vlastní horlivost, ostražitost, velká touha po akci a tvrdohlavost hodná pravého teriéra.

Vůči svému pánovi bývá bulík zpravidla nesmírně oddaný. Špatně snáší odloučení od své rodiny. Je všestranným společníkem, ale nejraději je, když se něco děje. Z velké nudy si dokáže najít vlastní zábavu a má sklony k destruktivnímu chování (sem tam si do něčeho kousne). Je velmi hravý a přátelský k dětem, menším však může při hře nechtěně ublížit vzhledem ke své robustní konstituci. „Vlastní“ děti může mít tendenci chránit před cizími, pokud má pocit, že jsou v nebezpečí. Proto by měl jakýkoliv jeho kontakt s dětmi být vždy bedlivě monitorován dospělou osobou, kterou pes respektuje.

Co se týče vztahu zástupců tohoto plemene k ostatním psům a jiným zvířatům, poměrně rozšířená představa bulteriéra jako psa lačnícího nedočkavě po boji je mylná. Dobře vychovaný a socializovaný bulteriér nemá zapotřebí samovolně napadat jiná zvířata. Obecně se ale nedoporučuje chov dvou jedinců stejného pohlaví, zejména psů samců. Je-li bulteriér vyprovokován ke rvačce, dokáže být drsným protivníkem s neúprosným skusem čelistí a velkou touhou po přemožení protivníka, která je dána jeho vrozenou souteživostí. Navíc má schopnost dobře snášet vlastní bolest. Důsledná výchova je naprostou nezbytností pro zajištění perfektní ovladatelnosti psa i v takové situaci, kdy bude čelit lákavé výzvě od neprozřetelného provokatéra

POHYB

Co se týče pohybu tak ke spokojenosti mu stačí každodenní vydatná hodinová procházka. V případě zájmu majitele se však sportovnímu využití meze nekladou.  Významnou předností bulteriéra je jeho velká všestrannost, co se pohybového potenciálu týče. Majitel bulteriéra se tak může se svým čtyřnohým svěřencem směle účastnit širokého spektra kynologických sportů. Správně vedený bulteriér je bezproblémový a milý společník v každé situaci. Doprovázet Vás může na cestách (většina bulteriérů zbožňuje jízdu autem), na výletech, do práce.

PÉČE

Pečovat o srst bulteriéra je dosti snadné. Postačí psa průměrně jednou za týden vykartáčovat nejlépe gumovým kartáčem. Pokud chcete minimalizovat výskyt uvolněných chlupů různě po bytě, častějším kartáčováním rozhodně nic nezkazíte. V období línání je ideální vyčesávat starou srst každý den. U bulteriéra, jako u každého jiného psa, není žádoucí časté koupání. Jeho srst má silnou samočistící schopnost, stačí, aby měl k dispozici nějaký hadr a v poměrně krátké chvíli se ze špinavého psa stává čistý.

Čistý chrup udržujeme nejlépe pomocí syrových kostí, jejichž okusování spolehlivě odstraní případný zubní kámen. Dále je třeba psovi kontrolovat oči a uši a udržovat je čisté a pravidelně zastřihávat drápky. 

ZAJÍMAVOSTI

V Juneau, hlavním městě Aljašky, stojí v přístavišti, hned u cedule vítající nově příchozí do města, decentní socha psa. Charakteristický tvar hlavy už z dálky napovídá, že se jedná o bulteriéra. Umělecké zpodobnění zachycuje fenku Patsy Ann, která se narodila v roce 1929 v Oregonu, ale v Juneau na Aljašce prožila téměř celý svůj život. Umístění sochy této pozoruhodné fenky hned u uvítací cedule není náhodné, ba přímo naopak, má přímo symbolický význam.

Toto místo bude bílé bulteriérce Patsy Ann patřit už navždy. Právě tady trávila Patsy Ann hodiny, dny, měsíce a roky svého života vytrvalým vítáním připlouvajících lodí. S předstihem bezpečně a neomylně poznala, kdykoliv se loď přibližovala do přístaviště, a to navzdory tomu, že trpěla hluchotou. Fenka si brzy získala srdce obyvatel Juneau. Za svého života si vysloužila od úřadujícího starosty města titul „oficiálního vítajícího města Juneau“.

Patsy Ann se stala i miláčkem turistů. Byla možná jedním z nejvíce fotografovaných psů na světě. Toho, kdo zavítal ve 40. letech 20. století na Aljašku, jistě okouzlilo mnohé v této impozantní krajině. Některým ale utkvěl v paměti navždy nejvíce obrázek skromný, ale neskonale dojemný. Postava věrného bulteriéra, jenž nedočkavě vyhlížel přibližující se plavidlo, aby s nadšením a radostí, kterou dokážou projevit vůči člověku jedině psi, přivítal každého příchozího.

VÝŽIVA

Vyvážená strava je nezbytným předpokladem pro správný vývoj a zdraví každého psa. Druh krmiva volíme vždy na základě velikosti a stáří našeho mazlíčka. Ať už se jedná o štěně, dospělého jedince nebo staršího psa, vyplatí se každopádně vždy volit co možná nejkvalitnější krmivo na trhu. Nadměrně šetřit na potravinách se zkrátka nevyplatí nejen u lidí, ale také u psů. Vyhýbáme se podezřele laciným granulím či konzervám. Stravu pro psa je možné připravovat z čerstvých surovin přímo v naší kuchyni. V takovém případě výchozí suroviny obměňujeme, vždy vynecháme sůl a jakékoliv koření, a nastudujeme si pečlivě, jaký poměr živin náš pes aktuálně potřebuje. Vytvořit adekvátní krmnou dávku vlastními silami je dost obtížné. Proto se v současné době spoléhá většina majitelů psů na krmiva granulovaná. V poslední době získává stále větší popularitu také BARF, krmení psa syrovým masem, kostmi a zeleninou. Bulteriér může mít sklony k obezitě, k tomu je nutné při sestavování jídelníčku přihlédnout.

 

V naší chovatelské stanici krmíme psy granulemi Premil v kombinaci se syrovým masem a kostmi. Čistě na granulích bulteriera "neuděláte" a z granulí zase dostane vše co potřebuje. V rámci krmení naší smečky využíváme celý sortiment Premil od štěněcích po seniorské. Také granule různě mícháme mezi sebou, což je v rámci jedné značky možné. Míchat granule od různých výrobců však nedoporučujeme.

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Pokud se rozhodnete pro bulteriéra, můžete se spolehnout, že se s ním rozhodně nebudete nudit. Jeho zvídavost a nadšení pro vzrušující objevování nových světských potěšení je přímo nakažlivá. Má rád zábavu a je pro každou rošťárnu. Neposkytne-li mu ale vhodné vyžití jeho pán, bulteriér si najde nějakou aktivitu velice rychle sám. Ovšem jen výjimečně se jedná o činnost, která majiteli psa udělá radost. Znuděný bulteriér dokáže, stejně jako někteří zástupci jiných psích plemen ve stejné situaci, vzít zavděk zařízením bytu, které umí velice rychle změnit k nepoznání. Nesnáší dlouhé odloučení, a proto není vhodný pro někoho, kdo by s ním mohl trávit jen minimum času a ponechával ho celé dny opuštěného.

Nejen kvůli špatné snášenlivosti samoty, ale rovněž s ohledem na bulteriérovu krátkou srst a nevelkou odolnost proti prochladnutí při nižších venkovních teplotách, je vhodné jeho umístění uvnitř domu nebo bytu. Naprostý ideál představuje rodinný dům se zahradou, kde má bulteriér během dne větší prostor pro svoje hrátky a dovádění. Za předpokladu, že mu bude věnována dostatečná pozornost a pravidelné množství pohybu se bulteriér výborně zabydlí i v menším bytě, kde bude šťastný díky blízkému sepětí se svými milovanými lidmi. Nejlépe se mu bude spát v měkkém pelíšku, který ho ochrání proti nepříjemným otlakům. Výborná je i výstavní klec, kterou nepovažuje za vězení ale naopak za svůj prostor a domeček a navíc je možnost psa zavřít, když je potřeba, aby byl pod kontrolou (návštěva atd).

Každý majitel bulteriéra by měl svému psovi nastavit jasná pravidla a prosazovat jejich dodržování důsledně a trpělivě nejlépe hned od prvního dne s novým členem domácnosti. To je pro chovatele často těžký oříšek, vždyť malí bulteriéři dokáží být tak rozkošní, že jim je těžké něco odepřít. Jenže právě v brzkém věku psa se formují nejzákladnější kameny vzájemného vztahu mezi člověkem a jeho psem. Bulteriér je značně chytrý a mazaný, jakmile najde byť jen drobnou trhlinku v nastoleném řádu, dokáže ji bravurně využít po svém. Nepatří mezi psy, kteří poslouchají svého psa jako hodinky, na to je bulteriér až moc velký individualista. S tím je třeba počítat při výchově a výcviku počítat a nesnažit se v žádném případě psa jakkoli násilně a hrubě zlomit. Jeho již tak poměrně umíněná hlava by se tím akorát nadobro zatvrdila a vztah mezi pánem a jeho psem by byl závažně poškozen.

Jak již bylo naznačeno při zevrubném popisu bulteriérovy povahy výše, nejlepší start pro budoucí dobré vzájemné kontakty s jinými psy představuje důkladná socializace, s kterou je nutné začít od nejútlejšího věku psa. Naprostou samozřejmostí by mělo být pozvolné seznamování štěněte se psy z okolí. Štěně bulteriéra se bude nejspíš s typickým seběvědomím, bez náznaku jakékoli bázlivosti, zvědavě očuchávat i s o mnoho většími psy. Ale pozor, štěně by mělo přijít do kontaktu jen s takovými psy, o kterých víme, že nejsou na jiné psy agresivní. Negativní zkušenost v citlivém a zranitelném štěněčím období by mohla psa nehezky poznamenat.

Skvělou volbu z hlediska socializace představuje návštěva kvalitního výcviku pro štěňata, kde se pes setkává s pejsky svého věku a jakékoli nežádoucí chování je řešeno za pomoci odborného trenéra. Na většině takových akcí si můžou štěňata také vzájemně pohrát, přičemž se skrze hru učí vzájemné interakci, správným reakcím a porozumění i jen nepatrných signálů v psí řeči. Později je vhodné pokračovat návštěvou dalších kurzů, po dosažení pohlavní dospělosti se můžou při kontaktu s jiným psem hlavně u samců objevovat jisté třecí plochy, které lze eliminovat a usměrňovat právě jen prostřednictvím dobré ovladatelnosti psa a porady se zkušeným kynologem.

bulteiér a slepice

Solo Magnifica

Chovatelská stanice bulteriérů